Agama vousatá se povětšinou dá celkem dobře ochočit, ovšem rozhodně nemůžeme počítat s tím, že přiběhne jako pejsek na zavolání, či že nás bude poslouchat na příkazy typu sedni, lehni. Stejně tak jako nemůžeme očekávat, že se nám agamu podaří ochočit za dva dny. Chce to trpělivost a čas. Dosti záleží i na jedinci. Některá agama je více a některá méně "společenská". V tomto případě pohlaví nehraje přílišnou roli.
Přineseme-li si agamu vousatou domů, rozhodně ji hned nebudeme stresovat neustálým okukováním, hlazením či dokonce braním do ruky. Dopřejeme jí dosti času, aby si zvykla na nové prostředí a překonala stres z transportu. Dokonce může nějaký čas trpět nežravostí.
Zpočátku bude stačit občasné pozorování a denní údržba terária, tedy denní čištění misky s vodou a krmení. Nespotřebovaný hmyz není příliš dobré nechávat přes noc pobíhat po teráriu. Pokud to jinak nejde, necháme v teráriu nějaké krmení pro hmyz, například piškot nebo granule pro psy či kočky, aby hladový hmyz neobtěžoval nebo nepokousal spící agamu.
Později si můžeme začít např. pohrávat s pískem a zvykat agamu na naše ruce.
Asi po 14ti dnech se můžeme pokusit o krmení z ruky. Chytneme hmyz, nejlépe třeba za nožičky, aby se mohl pohybovat, a dáme ho agamě před tlamku. Agama brzy pochopí, že jí naše ruka nechce ublížit a přestane se bát.
Poté se můžeme pokusit připojit občasné pohlazení po hřbetu či podbradku, následně můžeme začít pomalu a opatrně brát na ruku...
Vždy dopřejeme agamě dosti času na zvykání a řídíme se jejím chováním. Stresováním agamu rozhodně neochočíme.